E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Proměny protektorátu – od Konstantina von Neurath k totální válce

Šest let nacistické okupace zasáhlo brutálně do životů obyvatel Protektorátu Čechy a Morava. Byla to léta plná změn a nejistot. Navenek poklidný život ovlivňovala řada vlivů a okolností – počátek války a vývoj válečných událostí, složitá hospodářská situace, projevy vnitřního odporu a zásahy vůči nim, snaha o realizaci konečného řešení židovské otázky a mnohé další. Podle nich lze sledované období rozdělit do tří základních etap, jež můžeme označit jmény hlavních představitelů okupační moci. Přitom i ony mají svou vnitřní genezi.
Od všech ostatních se výrazně odlišovala první fáze, tzv. Neurathovo období, charakterizovaná jistou neujasněností nacistických cílů. Až do vypuknutí světové války v září 1939 šlo okupantům zejména o urychlenou pacifikaci obsazeného území a o jeho hospodářské vytěžení. Spolu se zřizováním úřadů okupační správy byla velká pozornost věnována budování systému řízeného válečného hospodářství. Otázka obecné germanizace prostoru byla stejně jako tzv. česká otázka teprve v počátcích.
Po 1. září 1939 zesílily zásahy do proklamované protektorátní autonomie i útoky proti formujícímu se domácímu odboji. Dosud jednotná česká národní společnost se začala štěpit, sílily projevy kolaborace. Vlivem narůstajícího německého tlaku ztrácela postupně svou tvář i protektorátní vláda a ostatní úřady. Druhý rok okupace pak znamenal definitivní konec státní iluze, kterou nahradila protektorátní realita. Výrazem užšího propojení českého a moravského prostoru s Říší byla mj. celní unie (ustanovená 1. října 1940).
Reakcí na narůstající hospodářské potíže a snahy o sjednocení domácího odboje byl v září 1941 příchod zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jenž ve svých důsledcích znamenal konec odporu protektorátní vlády vůči okupantům. Byl zatčen její předseda, generál Alois Eliáš. Heydrich se vedle svých hlavních úkolů – potlačení rezistence a zajištění nerušeného chodu hospodářství – věnoval rozsáhlé správní reformě na území protektorátu a v neposlední řadě také přípravě tzv. konečného řešení české otázky.
Po atentátu na Heydricha v květnu 1942 získal dominantní postavení v Protektorátu Čechy a Morava dosavadní státní tajemník, od srpna 1943 státní ministr Karl Hermann Frank. Pokračoval v reformách započatých svým předchůdcem i v tvrdých opatřeních proti demokratickému i komunistickému odboji. Počátek jeho období je však ve především znamení hospodářské mobilizace pro vyhlášení totální války (18. února 1943). Své místo měla v jeho plánech i nacistická propaganda – sílila snaha o převýchovu a odpolitizování české společnosti, zaměřená hlavně na mladou generaci (zřízení Kuratoria pro výchovu mládeže). Své nejtěžší chvíle prožívá domácí odboj. Podobně složitá je ale situace v celém protektorátu. Od podzimu 1944 ji výrazně komplikují nové úkoly spojené se závěrečnou fází války – evakuace průmyslu, materiálu a osob, příliv uprchlíků před blížící se frontou a následně i organizace vojenské obrany. Okupační aparát fungoval do posledních chvil války v Evropě; teprve ke konci války roku 1945 převzala moc v protektorátu do svých rukou okupační armáda.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty