E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Romové

Po vzniku Československa se na jeho území nacházelo přibližně 70 tisíc Romů. Tato menšina byla tedy početně daleko za Němci, Maďary a dalšími národnostmi. Romové žili především kočovným způsobem života, a to hlavně v oblasti Čech a Slovenska, a živili se kovářstvím, brusičstvím, podomním obchodem apod. Na Moravě pak žili Romové, kteří byli trvale usazeni v romských osadách (Oslavany u Brna, Strážnice). Zde se již nezabývali profesemi, které byly spojovány s kočovným životem, a museli si vydělávat na živobytí jako dělníci na stavbách, v kamenolomech, cihelnách a v lesích. Romské rodiny, které se věnovaly provozování hudby a patřily zpravidla k těm majetnějším, se často od romské menšiny distancovaly.
I když ČSR patřila ke státům vystavěných na demokratických principech, na konci dvacátých let přijala zákon o potulných cikánech (úryvek ze zákona z července 1927: „cikáni z místa na místa se toulající a jiní tuláci práce se štítící“), který měl kontrolovat skupiny obyvatel páchající krádeže a ohrožující bezpečnost jiných osob. Osobám takto označeným byly přidělovány tzv. cikánské legitimace, které obsahovaly fotografii, a dokonce i otisk prstu dotyčné osoby. Romové se museli hlásit na četnických stanicích, kde jim tyto legitimace přidělovali – na Moravě a ve Slezsku to bylo v Opavě a Kuřimi. Romové, kteří kočovali, obdrželi také tzv. kočovnický list, který museli vždy předložit příslušnému úřadu v místě, kde chtěli tábořit.
Po nástupu Hitlera k moci v Německu přicházeli němečtí Romové (Sintové) do ČSR, která ovšem vydala nařízení zakazující pobyt cizích Romů na území Československa. Po anšlusu Rakouska a zabrání pohraničí se situace pro Romy dále zhoršovala. Romové se spolu s Židy ocitli na samém dnu nacistické rasové hierarchie. Na území Protektorátu Čechy a Morava byli Romové nejprve umisťováni do pracovních táborů (Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu), které byly otevřeny v srpnu 1940. Řízením pracovních táborů byli pověřeni čeští četníci. V nelidských podmínkách a v počtu lidí, který daleko převyšoval kapacitu pracovních táborů, zde byly umístěny i celé romské rodiny.
Z kárných pracovních táborů pak byli Romové posíláni do vyhlazovacího tábora v Auschwitz II (Osvětim)-Birkenau, kde byl zřízen cikánský tábor. Z vyhlazovacích táborů se vrátilo kolem 580 Romů, odhadem bylo zavražděno 90 % původních Romů z území Čech, Moravy a Českého Slezska.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty