E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Národnostní situace Podkarpatské Rusi

Jednalo se o hospodářsky, sociálně, politicky i kulturně nejzaostalejší část Československa. Podkarpatská Rus byla až do roku 1918 pod silným vlivem Uher. Maďaři zde na obyvatelstvu uskutečňovali důslednou maďarizaci, tzn. vzdělání pouze v maďarském jazyce apod. Na tomto území neexistovala mezi Rusíny vrstva inteligence, a ti, kdo získali vzdělání, se považovali především za Maďary. Docházelo tak k odnárodňování rusínského obyvatelstva. Veškeré snahy vedoucí k národnímu uvědomění Rusínů vycházely především od amerických Slováků a Rusínů (obyvatel, kteří odešli do emigrace v období Rakousko-Uherska). Rusíni totiž žili i na území východního Slovenska, což byl též problém při určování vnitřních hranic v Československu. Otázka, kterou si tedy kladli českoslovenští politici v té době, kde vlastně začíná Podkarpatská Rus, nebyla právě jednoduchá.
Většina Rusínů žila v drsných podmínkách horských oblastí a neměla žádné vzdělání (negramotnost), živila se především pastevectvím. Města obývali především Maďaři, Židé, Rumuni a Němci, kteří byli po vzniku ČSR považováni za menšinu. Maďaři patřili k největším vlastníkům půdy. Židé zase ovládali obchod ve městech i na vesnicích a jejich národnostní orientace byla buď německá, nebo maďarská. Do oblasti přicházeli i Češi a Slováci, kteří měli na starost přeměnu školství a správy na Podkarpatské Rusi.
V březnu 1939 Podkarpatskou Rus obsadilo Maďarsko. Za maďarské okupace byla v podstatě zlikvidována židovská menšina v této oblasti. Po druhé světové válce získal celou oblast Podkarpatské Rusi Sovětský svaz.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty