E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Formování moderního českého politického života na počátku 20. století

Politický život konce 19. a počátku 20. století procházel v českých zemích, stejně jako v celém Rakousko-Uhersku, prudkým vývojem. Vedle stran v politice již zavedených se jako důsledek pokračující sociální diferenciace společnosti objevují strany nové, vyjadřující příklon k myšlenkám nově se v Evropě prosazujících ideových proudů či usilující o naplnění zájmů a potřeb určitých společenských vrstev.
Z dříve založených politických stran si udržovala nezanedbatelný vliv na široké masy dělnictva sociálně demokratická strana. Jako součást širšího celoevropského socialistického hnutí se stala první stranou moderního typu s vlastní organizací a širokou členskou a voličskou základnou. Od roku 1878 působila v rámci zastřešující federativně uspořádané rakouské sociálně demokratické strany Českoslovanská sociální demokracie, jejíž vliv v českých zemích postupně sílil s narůstajícími sociálními problémy a boji dělnictva.
Některé dříve významné politické strany svět vysoké politiky v této době naopak opustily. Platí to zejména o české národní straně (staročeších), po dlouhou dobu vedené Františkem Ladislavem Riegerem (zetěm Františka Palackého), podobný osud potkal například i dříve vlivnou stranu konzervativního velkostatku. Svůj vliv si naopak udržovali mladočeši vedení Karlem Kramářem, pozdějším prvním předsedou vlády Československé republiky.
V roce 1899 byly položeny základy stavovsky pojaté agrární strany, která pod heslem „Venkov jedna rodina“ postupně získávala stále větší vliv mezi venkovským obyvatelstvem. Ve stranu moderního typu se agrární strana začíná proměňovat zásluhou svého předsedy Antonína Švehly ještě před válkou; po válce se stává jedním z hlavních článků domácí politiky.
Svou roli na české politické scéně hledaly a částečně i nacházely křesťansko-sociální strany či strany zdůrazňující národnostní prvek své politiky (strana národně sociální) a citlivě reagující na narůstající radikalismus lidových vrstev.
Zásadní inovací v politickém životě před první světovou válkou byla již dlouho požadovaná reforma volebního systému pro volby do říšské rady. Volání po všeobecném volebním právu vyslyšela rakouská vláda až v roce 1907. Ačkoliv změněný volební zákon zdaleka neznamenal volební rovnost v dnešním pojetí (mohli volit pouze muži starší 24 let), průběh a výsledky parlamentních voleb v letech 1907 a 1911 ukázaly výrazné posuny na nově se formující politické scéně v českých zemích.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty