E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Sport

Vývoj sportu v Československu
Vznik samostatného Československa vytvořil příznivé podmínky pro rozvoj sportovního hnutí. Sport se stal vyhledávanou volnočasovou aktivitou. V převážné většině se jednalo o sport amatérský, k profesionálnímu sportu lze zařadit prvoligový fotbal (Josef Bican), tenis (Karel Koželuh), box a zápas. Úspěchy sklízeli rovněž československá kanoistika a stolní tenisté. V první republice působily Československý olympijský výbor, Československá sportovní obec a další sportovní svazy (plavání, házená). Klub československých turistů šířil oblibu pěších túr. Jeho činnost byla přínosná z hlediska zakládání chat, stavění rozhleden a vytváření sítě turistických značek. Tělovýchovné hnutí těžce postihla druhá světová válka. Sportovní život byl omezován a zneužíván nacisty, mnozí představitelé tělovýchovných spolků se zapojili do odboje a někteří za svou statečnost zaplatili životem.
Po válce navázala tělovýchova a její protagonisté na prvorepublikové tradice a styky se zahraničím, což se nelíbilo poúnorové vládě. Vlna represí na sebe nenechala dlouho čekat. Jako příklad nepřízně nové moci uveďme fotbalový klub Slavii (historicky spjatý s buržoazií a národními socialisty). V roce 1949 byl její nejlepší hráč Josef Bican přinucen odejít do Vítkovic hrajících pouze krajský přebor a Slavie byla přejmenována na Dynamo Praha. Tvrdým represím neunikla ani československá hokejová reprezentace. Vláda naopak podporovala masové akce, např. Běhy vítězství, Pochody míru, či cyklistický závod Praha–Varšava), který obdržel v roce 1950 oficiální název Závod míru. Československý sport se tak dostal do mezinárodní izolace. Hokejisté se nesměli zúčastnit mistrovství světa v roce 1951 (Paříž), fotbalisté se mezi lety 1950–1952 utkávali výhradně jen s týmy z lidovědemokratických zemí. Část sportovců emigrovala (krasobruslařka Alena Vrzáňová, diskařka Olga Fikotová, wimbledonský vítěz Jaroslav Drobný). Přes veškeré represe, izolaci a emigraci sportovců se sport těšil velké oblibě obyvatel (fotbal, atletika – Emil Zátopek, motokros).
Co se týče sportovní organizovanosti, bylo v roce 1948 rozhodnuto o splynutí všech svazů, spolků a klubů v jednotné tělovýchovné organizaci. V roce 1957 vznikl Československý svaz tělesné výchovy, jehož heslem bylo přiblížit sport nejširším vrstvám společnosti. Tomu měly napomoci spartakiády – hromadná tělocvičná vystoupení. (Akce tohoto druhu se pořádaly jako všesokolské slety již za první republiky – viz dále v této kapitolce.) V totalitním Československu se spartakiády konaly od roku 1955 do roku 1985 v intervalu pěti let. Cvičilo se na strahovském stadionu v Praze. Po revoluci se objevily tendence zachovat spartakiády jako tělovýchovné slavnosti oslavující polistopadový vývoj. Ačkoli se v roce 1990 spartakiáda konala (v menším rozsahu a bez účastí slovenských cvičenců), kontinuitu se udržet nepodařilo.
Po roce 1990 se vrcholový sport komercializoval. Prodej hráčů mezi kluby (fotbal, hokej) v řádech milionů korun se stal běžnou záležitostí. Ne do všech sportovních odvětví se investuje potřebné množství finančních prostředků (chybějí sponzoři). Vrcholový sport se potýká rovněž s otázkou dopingu. Nejedná se však až o porevoluční záležitost (první seznam zakázaných látek byl vydán v roce 1962). 70. a 80. léta v Československu můžeme nazvat obdobím státního dopingu s cílem prosadit se na mezinárodním poli a potvrdit převahu nad kapitalistickými státy. Co se týče rekreačního sportu, nové milénium s nepřeberným množstvím fitness center a důrazem na zdravý životní styl je mu příznivě nakloněno.
Spolky a organizace
Sokol
V roce 1862 zahájil svou činnost spolek Sokol (Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner). Zájem ze strany obyvatel o sokolskou ideu byl veliký. Sokolové se zdokonalovali v gymnastických nářaďových cvičeních, skocích, zápase, později přidali veslování, plavání, střelbu a šerm. Kromě pravidelných cvičení pořádali výlety. Od roku 1882 organizovala Česká obec sokolská všesokolské slety v Praze, do začátku 1. světové války se jich uskutečnilo šest. První světová válka však tento rozvoj zabrzdila a v roce 1915 byla Česká obec sokolská zakázána. V nově vzniklém Československu měl Sokol velkou společenskou prestiž a pokračoval v pořádání všesokolských sletů, Sokolové se prosadili i na mezinárodní scéně na mistrovstvích světa. Znovu však zasáhla válka. Přes tisíc Sokolů bylo za 2. světové války popraveno a další desetitisíce vězněny. Po krátkém období svobodné činnosti po skončení války přišel rok 1948, kdy došlo k sjednocení tělovýchovy. Sokolové byli vystaveni mnoha represím. Mnozí z nich emigrovali, zejména do USA. Znovu byl sokolský spolek obnoven až v roce 1990, v současné době podporuje sportovní výkony ve zhruba šesti desítkách sportů a nabízí širokou škálu pohybových aktivit a rekreačních sportů pro širokou veřejnost, včetně zdravotně postižených osob. V roce 2012 se uskutečnil XV. všesokolský slet v Praze (u příležitosti 150 let od založení Sokola).
Orel
Na počátku 20. století byl založen také další tělovýchovný spolek – Orel. V období první republiky se stal druhou nejpočetnější sportovní organizací. Orel zakládal svou činnost na křesťanských principech a tím se vymezoval vůči Sokolu a Dělnickým tělocvičným jednotám. Za druhé světové války byl Orel rozpuštěn, po únoru 1948 jej postihl stejný osud jako Sokola. Svobodný rozvoj byl Orlu umožněn až po „sametové revoluci“. Dnes má Orel kolem 250 jednot, mezi nejrozšířenější sporty, jež Orel provozuje, patří florbal, malá kopaná, stolní tenis a gymnastická cvičení.
Turnvereiny, Dělnická tělocvičná jednota
Německé tělocvičné spolky (Turnvereiny) vznikaly na základě turnerského hnutí, které mělo své kořeny již na počátku 19. století. Jeho cílem byla vlastenecká výchova. Turvereiny byly přístupné širokým vrstvám obyvatelstva. Pořádaly kromě cvičení rovněž výlety a nacionální slavnosti. V českých zemích a v Československu působily do roku 1945.
Kromě německých turnerských spolků existovaly i Dělnické tělocvičné jednoty (v roce 1919 jich bylo evidováno 900). Podporovaly zejména hry a cvičení v přírodě. Po vzoru Sokola se chtěly také prezentovat na veřejnosti masovými tělocvičnými vystoupeními. Proto byla na rok 1915 připravována první všesvazová dělnická olympiáda. Pro válečné události se však tato olympiáda nekonala.

Skauting
V roce 2012 oslavil český skauting stoleté výročí svého trvání. Důraz se v rámci skautingu vždy kladl na pobyt v přírodě a národní cítění (charakteristické pro dobu svého vzniku). Skauting byl několikrát zakázán totalitními režimy (nacismus, komunismus). Mnoho skautů bylo vězněno v nacistických koncentračních táborech, řada z nich zahynula při odbojové činnosti. Někteří se stali oběťmi politických procesů v 50. letech. Po „sametové revoluci“ se skauting potýkal s nedostatkem členů, což vedlo k inovaci jeho výchovného programu, který má oslovovat hlavně nejmladší generaci.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty