E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Proměny české kuchyně

Na přelomu 18. a 19. století bylo vydáno několik kuchařských knih v německém, posléze i v českém jazyce, které umožňují utvořit si obrázek o stravování v českých zemích v tomto období. Nejznámější autorkou české knihy zasvěcené vaření a stravování se stala Magdalena Dobromila Rettigová. V roce 1826 vydala Domácí kuchařku, beletristicky koncipovanou publikaci, v níž kladla důraz nejen na vzhled a chuť pokrmů, ale především na jejich rozmanitost. Nebyla to jediná publikace M. D. Rettigové k tomuto tématu, a tak se Rettigová brzy dostala do povědomí české společnosti jako rádkyně českých hospodyněk a zůstala v něm dodnes.
Na přelomu 19. a 20. století se ve městech těšily oblibě guláše, knedlíky, smažené maso. Francouzská kuchyně přinesla inspiraci v podobě dortů, čokolády a cukrovinek. Vzrůstala obliba kávy. Naopak dříve oblíbené kaše ustoupily do pozadí. Pro venkovskou stravu byly charakteristické brambory, nově fazole, postupně se ale stravovací rozdíly mezi městy a venkovem stíraly. V období první světové války se města i vesnice potýkaly s nedostatkem potravin; byl zaveden přídělový systém, v jehož důsledku se rozmohl černý trh.
V období první republiky se stala oblíbenou Česká kuchařka (Všem hospodyním k bezpečné přípravě dobrých, chutných a levných pokrmů) sestavená učitelkou a propagátorkou zdravé výživy Marie Janků-Sandtnerovou (tzv. Sandtnerka). Česká kuchyně se tehdy inspirovala i zahraničními vlivy (vídeňský řízek a párky, maďarský guláš, segedínský guláš, štrůdl). Setkáváme se s dosud neznámými surovinami, jako byly chřest (chřestové polévky a omáčky), artyčoky či lanýže. Převládala ovšem jídla z českých surovin – králičí maso, ryby, drůbež, karbanátky, polévky (zelná, kulajda), buchty a vdolky. Z nápojů je třeba zmínit české pivo.
Za druhé světové války lidé opět trpěli nedostatkem potravin a existencí přídělového systému. Následovalo období socialismu, které charakterizovaly relativně levné potraviny, problémem byl však jejich nedostatek. Hospodyně musely nahrazovat nedostatkové produkty jinými, dostupnými. Ve školních jídelnách a závodním stravování se vařilo podle norem. Ve státním pohostinství se normy často obcházely. Ředila se hořčice či ocet, zaměňovaly se stupně piv, váha masa se oproti normě snižovala. Mnoho lidí se stravovalo v bufetech a vývařovnách. K oblíbeným pokrmům náležely lečo, šunkafleky, sekaná, omáčky, opékané špekáčky.
Po roce 1989 se sortiment potravin rozšířil a dochází k dalšímu pronikání zahraničních vlivů (italská, francouzská, čínská, thajská kuchyně). V posledních letech se trendem stává racionální stravování s větším podílem zeleniny a ovoce doprovázené poklesem spotřeby vepřového masa. Oblibě se těší farmářské trhy a roste zájem o regionální potraviny. Zálibu v kulinářství a vaření dokládá množství rozličných kuchařských knih na pultech knihkupectví, pořady v televizi či televizní stanice věnované vaření neméně jako internetové stránky s recepty a s videozáznamy přípravy domácích i exotických jídel a nápojů.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty