E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Móda

Do roku 1918 se české krejčovské firmy orientovaly na Vídeň, ale po vzniku republiky se jejich pozornost obrátila na Francii. Paříž se stala synonymem kvality a elegance. Názvy módních salonů – např. Maison Chic či Maison Louvre – prozrazují, kde se jejich majitelé nechali inspirovat. Krejčí a návrháři navštěvovali pařížské módní přehlídky a semináře. K nejznámějším oděvním závodům u nás patřily módní domy Hany Podolské a Oldřicha Rosenbauma. V roce 1922 vznikl spolek „Pražská moda“, který si kladl za cíl navrhovat a prodávat originální českou módu. Kromě pražských a brněnských módních domů se stal velmi ceněným olomoucký závod Marie Presserové-Zolotarevové. Největší olomouckou obchodní společností, která se věnovala obchodu s oděvy, se stalo ASO (Ander a syn Olomouc). Měla filiálky po celé ČSR a zabývala se jak prodejem konfekce, tak šitím oděvů na zakázku.
V tomto období se objevuje nová forma prezentace módních trendů, a to módní přehlídka. Její průkopnicí byla Hana Podolská, jež si byla vědoma nezbytnosti propagace vlastních výtvorů. Díky H. Podolské se módní přehlídky velmi rychle vžily a byly pořádány pravidelně.
Česká prvorepubliková móda byla elegantní, nikoli však okázalá– žádné výrazné barvy ani nápadné šperky, důraz se kladl na praktičnost. Oblíbené byly sukně do půli lýtek, ve 30. letech pak sukně dlouhé, košilové šaty a sportovně laděné oblečení. Oblibě se těšily také kožichy. Doplňky – klobouky, rukavice a pásky – hrály důležitou roli. V této době se stal oblíbeným baret, který se posazoval na stranu hlavy a přes ucho z něj padal cíp zdobený květinou.
Pánové nosili obleky, pro slavnostní chvíle oblékali frak či smoking. Dále byl v módě žaket – oblek podobný fraku se šosy vzadu ke kolenům. Pánové obouvali polobotky se „psími dečkami“. Popularitu si získala sportovní móda. Kalhoty „pumpky“ sahaly pod kolena, kde byly nabrány do pásku, doplňovaly je kostkované punčochy. K tomu muži oblékali pohodlná flanelová saka. Jízda na motocyklu se neobešla bez kožených kalhot a bundy či overalu (kombinézy). Oblíbenou součástí oblečení pro volný čas se stal pletený svetr. Trikot s tílkem sloužil jako koupací oděv. Hospodářská krize se sice promítla i do této oblasti, avšak nápaditost a zručnost českých žen si s nedostatkem finančních prostředků dovedly poradit. Ženské časopisy podporovaly amatérské pletení, nosily se pulovry, vesty a pletené šaty. Po druhé světové válce se móda řídila pravidlem praktičnosti a malých výdajů. Módní průmysl se potýkal s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil zejména po odsunutí německého obyvatelstva ze Sudet, kde byla soustředěna významná část textilního průmyslu. Také v odívání dochází k centralizačním snahám ze strany státu. Módní styl určovalo praktické oblečení do zaměstnání, na výlety do přírody a ke sportu. Poněkud strohá móda první poloviny 50. let byla v letech 60. nahrazena výrazným pestrobarevným oblečením. Časopis Žena a móda psal o návratu k světovým trendům. Ženy se začaly odhalovat a výrazně líčit. Minisukně patřily mezi hlavní inovace této doby. Pánské módě dominovaly pláště přepásané páskem, proužkované košile či pulovr s rolákem. Pánská obuv měla oblé, mírně zvýšené špičky.
Počátek 70. let se nesl ve znamení prodlužování sukní i šatů. Mezi módními doplňky nechyběly korále, čelenky, náramky, květiny ve vlasech, šátky, klobouky a velké sluneční brýle (inspirace hippies). K oblíbeným materiálům patřily tesil (zhotovovaly se z něj i nepromokavé pláště, tzv. „šusťáky“), chemlon a samet. Nosily se boty se širokou špičkou a silným podpatkem. V 80. letech se k populárním zvonovým kalhotám přidaly rifle cigaretového střihu, nabírané jeansy – tzv. „mrkváče“ či „plesňáky“ (šité z modré rifloviny s šedými skvrnami). Zvonové kalhoty se často upravovaly tak, že se spodní díl nohavic rozpáral a z vnější strany až ke kolenům se vložil látkový klín. 80. léta byla módou vycpávek, lesku, flitrů, objemných svetrů, batikovaných triček a barevných punčoch. Nezbytné byly mokasíny v kombinaci s bílými ponožkami. Na tělesnou výchovu byly předepsány pro dívky modré trenýrky bez nohaviček a bílá trička, chlapci měli trenýrky červené. V oblasti módy byla autoritou herečka a zpěvačka Pavlína Filipovská, která v televizi uváděla řadu pořadů k tomuto tématu. Šilo se podle časopisu Burda (původně západoněmeckého módního časopisu vydávaného Aenne Burdovou, nyní mezinárodního magazínu), který obsahoval střihovou přílohu a svou nápaditostí vnesl do odívání punc originality (např. záclona přešitá na halenku apod.).
Rok 1989 vnesl pluralitu nejen do politického dění, ale také do každodenního života, tedy i do oblasti oblékání. Západní styl začal výrazně pronikat do povědomí občanů a ovlivňovat módní styl. Rozšířila se dostupnost zahraničních výrobků. Jedním ze stylů, který po roce 1989 zaznamenal rozmach, se stal punk (angl. výraz „punk“ znamená výtržník) – punkeři mají v oblibě roztrhané jeansy, nášivky, placky, spínací špendlíky, jakož i účes „číro“ (zkráceno z čerokýz – podle názvu indiánského kmene Čerokíů, účes se totiž podobá účesům některých indiánských kmenů).
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty