E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Arcibiskup Josef kardinál Beran

Josef Beran pocházel z učitelské rodiny z Plzně. V mládí chtěl být vojákem, ale kvůli malému vzrůstu od svého záměru ustoupil, vystudoval na kněze a stal se profesorem Teologické fakulty Univerzity Karlovy. V době okupace sloužil mše pro bývalé československé vojáky, a protože nacisté tuto aktivitu vnímali jako podporu českého nacionalismu, byl Beran po krátkém věznění na Pankráci odeslán do koncentračního tábora Dachau, kde byl internován až do roku 1945.
Roku 1946 byl Beran jmenován pražským arcibiskupem. Jako vězeň z koncentračního tábora byl symbolem odporu českého národa vůči okupaci. Současně měl obraz velkého lidumila, zatímco předchozí arcibiskupové vystupovali spíše jako příslušníci šlechty, Beran chodil na fotbalové zápasy či do divadla, což bylo v dané době naprosto bezprecedentní. Beran tím zásadním způsobem přiblížil arcibiskupský úřad prostým lidem. Z koncentračního tábora měl přátelské vztahy s řadou kněží (včetně nekatolických, v Dachau byli koncentrováni kněží z celé Evropy) a také s komunisty, kteří jeho jmenování rovněž přivítali. Komunisté si navíc byli vědomi, že Beran zastává v ekonomických otázkách levicové pozice a sympatizuje s budováním socialismu demokratickou cestou.
První střet arcibiskupa s režimem přichází v únoru 1948. Beran veřejně odsoudil komunistický převrat, v červnu sice na žádost KSČ odsloužil mši za nového prezidenta K. Gottwalda, ale po bohoslužbě vydal prohlášení, ve kterém odmítl ztotožnit mši za boží požehnání s podporou církve pro komunismus. Komunisté následně spustili kampaň proti arcibiskupově osobě, přičemž hlavním obviněním byla paradoxně údajná kolaborace s nacisty.
Beran ještě stihl odsoudit mírové kněze vedené Plojharem, v létě 1949 byl po odsloužení mše zatčen a stal se bez procesu vězněm režimu. V tajnosti byl přesunován z místa na místo, neustále byl však střežen několika agenty StB. V době uvolnění 60. let se režim dostal pod značný tlak, za propuštění arcibiskupa Berana z internace agitovali nejen věřící, ale i občanská společnost na západě (zvl. Amnesty International). Roku 1965 bylo po dohodě s Vatikánem rozhodnuto, že Beran bude propuštěn, ale musí opustit zemi a zcela se zdržet komentářů na adresu ČSR. Po příjezdu do Vatikánu byl Beran jmenován kardinálem a ještě se stihl zúčastnit závěru druhého vatikánského koncilu, kde přednesl naprosto zásadní promluvu o náboženské svobodě, a omluvil se za chyby české katolické církve z minulosti. Josef kardinál Beran zemřel roku 1969 – i přes naléhání církve nedovolili komunisté jeho pohřeb v katedrále sv. Víta, ani převoz jeho těla do ČSSR. Namísto toho byl kardinál Beran na osobní žádost papeže Pavla VI., který sám vedl pohřební obřady, pohřben v kryptě svatopetrské baziliky po boku římských papežů. Takto prestižní místo jeho odpočinku pravděpodobně nyní neumožňuje přesun Beranových tělesných ostatků do České republiky.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty