E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Masarykova náboženská víra

Značná část národních intelektuálů a obrozenců před rokem 1914 byla tvořena nekatolíky, kteří měli k římskokatolické církvi chladný až nepřátelský vztah. Mezi významnými představiteli českého národa před vznikem ČSR bychom jen stěží našli praktikujícího katolíka. Tento jev měl pak přirozeně značné důsledky pro smýšlení lidových mas, přičemž nejmarkantnějším případem byl Tomáš Garrigue Masaryk.
Masaryk pocházel z velmi zbožné katolické rodiny a sám v mládí uvažoval o dráze kněze, v době svých vysokoškolských studií se však s církví rozešel. vstoupil sice do evangelické církve, zde ale byl pouze pasivním členem. Masaryk na katolické církvi kritizoval dva hlavní tematické okruhy. Prvním a hlavním důvodem bylo Masarykem kritizované spojení státu a církve, přítomné ve veřejné sféře a zvláště ve školství (austrokatolicismus). Podle Masaryka nemá náboženství vystupovat z pozice moci a síly, zaručené státem, ale snažit se získávat pozice mravním příkladem a silou argumentů. Masaryk tedy do velké míry akceptoval dobový antiklerikalismus, avšak zatímco většina antiklerikálů chtěla s církví odstranit i náboženství, Masaryk sice kritizoval alianci státu a církve, ale náboženství přisuzoval naprosto zásadní a klíčovou úlohu v životě společnosti i jednotlivce.
Druhý okruh Masarykovy kritiky církve se týkal katolické nauky a teologie. Masaryk vyvinul vlastní představu o víře, tzv. nezjevené náboženství, a to pod vlivem své manželky Charlotty, jež náležela k náboženské společnosti unitářů. Zjednodušeně řečeno šlo o křesťanství očištěné od všech nadpřirozených jevů a zázraků (Masaryk např. odmítal božství a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, v tom se však rozcházel s křesťanstvím jako takovým), založené na víře v jednoho Boha a posmrtný život. Církev vnímal jako lidský výtvor, který ke spáse duše není nutný. Masaryk kladl důraz na osobní vztah člověka s Bohem bez prostředníků (např. kněží), ostatně Masaryk si každý den četl v bibli a pravidelně se modlil.
Masarykova kritika spojení státu a církve spolu s populární představou lidového náboženství pak měla značný vliv (spolu s dalšími faktory) na protikatolickou vlnu po roce 1918. Řada protikatolických a ateistických organizací (Volná myšlenka) se na prezidentovy názory odvolávala v kampani za vystupování z církve. Masaryk se však proti takové interpretaci svých názorů pravidelně ohrazoval a v době první republiky se jeho vztah ke katolické církvi podstatně zlepšil.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty