E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Bohoslovecké studium

Komunistický režim velmi citelně zasáhl výchovu a vzdělání budoucích kněží. Před únorem 1948 existovaly v ČSR tři hlavní lokality, ve kterých se připravovali kandidáti na kněžství (tzv. bohoslovci): teologická fakulty a semináře v Praze, Olomouci a Bratislavě. Význam Moravy jako centra katolictví byl patrný v tom, že na mnohem kvalitnější fakultě v Olomouci studovalo často i dvakrát více bohoslovců než v Praze. Mimo fakulty existovaly ještě tzv. diecézní bohoslovecká učiliště nižší kvality, napojená na jednotlivá biskupství, a také řádová učiliště, spojená s jednotlivými kláštery (pro přípravu řeholníků).
Pokud chtěli komunisté vymýtit náboženství, museli ovládnout systém výchovy kněží. Roku 1950 byly zmíněné instituce zrušeny a vznikly dva centralizované semináře pro výchovu kněží v ČSR, a sice v Litoměřicích (úmyslně mimo hlavní město) a v Bratislavě. Většina stávajících profesorů a studentů byla vyhozena a následně zatčena či přesunuta do jednotek PTP. Na fakultách mohli učit pouze režimem zvolení učitelé, loajální komunistické ideologii. SÚC převzal nad výchovou kněží dozor, na studium byli často přijímáni naprosto neschopní kandidáti, kteří v některých případech neuměli ani základní křesťanské modlitby, součástí kněžského studia se nově stal i marxismus–leninismus. Zatímco před rokem 1948 bylo do seminářů přijímáno ročně i několik stovek bohoslovců, nyní se počet snížil na 20 ročně. Výsledkem bylo postupné vymírání starších kněží, které nemohly nízké počty novokněží nahradit. Stále více farností tak nemělo vlastního kněze, což byl ostatně záměr režimu (mezi lety 1948–1968 se celkový počet kněží v ČSR snížil o 50%).
Období pražského jara se promítlo i v této oblasti. Církev si mohla svobodně zvolit počet a typ přijímaných bohoslovců, studium se stalo mnohem svobodnějším a většina kolaborujících profesorů byla nucena fakulty opustit. V Olomouci byla dočasně obnovena teologická fakulta, která však byla v rámci normalizace roku 1974 zrušena. Díky pražskému jaru však mohli v Olomouci vystudovat i bohoslovci, kteří by normálně neměli na přijetí šanci (vzhledem k negativnímu vztahu k režimu), jako olomoucký arcibiskup Jan Graubner či olomoucký biskup Josef Hrdlička.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty