E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Řeckokatolíci

Specifickou součástí katolické církve je tzv. řeckokatolická církev, historicky jde o část pravoslavné církve, která se v 16. století odloučila od pravoslaví a podřídila se autoritě papeže. Řeckokatolíci sice tvoří součást katolické církve, ale mají některá specifika: celibát je zde dobrovolný a bohoslužby jsou slouženy ve východním ritu (kněz stojí zády k lidu). Hovorově se řeckokatolíkům říká uniaté, protože tvoří unii s Římem. Případ řeckokatolické církve je naprosto bezprecedentním, protože režim církev jako takovou zcela zrušil a zakázal.
Po druhé světové válce bylo v ČSR celkem 315 000 uniatů (převážně na východním Slovensku) a pouze 30 000 pravoslavných. Řeckokatolíci se režimu znelíbili ze dvou důvodů, uniaté byli více protikomunističtí než samotná katolická církev, a poskytovali útočiště pro banderovce (rovněž řeckokatolíky), ukrajinské nacionalisty, prchající před Rudou armádou. Roli hrála i všudypřítomná nenávist komunistů k náboženství.
Na jaře 1950 byl vytvořen plán tzv. Akce P (dle pravoslaví), při které měla být církev úředně zakázána a spojena s církví pravoslavnou. Komunisté se tímto krokem chtěli zavděčit Moskvě, protože pravoslaví bylo součástí ruské národní identity. Celá likvidace církve byla vysvětlena jako dobrovolný návrat řeckokatolíků do své původní – pravoslavné církve. Věřící a kněží, kteří odmítli přestup a tajně pořádali řeckokatolické bohoslužby, případně docházeli na bohoslužby katolické, byli zatčeni nebo odsunuti ze Slovenska do Čech. Samotná pravoslavná církev byla v ČSR početně slabá a s přílivem mnohonásobně vyššího počtu věřících si nedokázala poradit. Komunistický režim tak paradoxně podporoval výchovu pravoslavných kněží, protože potřeboval situaci co nejrychleji konsolidovat. Pravoslavná církev se zcela podřídila režimu a představovala velmi smutný případ kolaborace.
Řeckokatolíci se nikdy se situací nesmířili, na východním Slovensku často docházelo k nepokojům a různým projevům nesouhlasu s násilným zrušením církve. V období pražského jara byla řeckokatolická církev opět obnovena, což z hlediska církevní politiky bylo jediným ústupkem, který přežil nástup normalizace.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty