E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Ženské spolky a Ženská národní rada

Ženské emancipační hnutí má na našem území počátky již v první polovině 19. století. Jednalo se zejména o snahy o vzdělání žen, jejich uplatnění v zaměstnání, a tím o jejich hospodářské osamostatnění. Za tímto účelem vznikaly ženské spolky (Americký klub dam, Ženský výrobní spolek český). Po vzniku první republiky se stala aktuální otázka rovnoprávnosti žen v politické oblasti. Ústava z roku 1920 zrovnoprávnila ženy s muži a zaručila jim volební právo. Velice se o to zasloužil i prezident T. G. Masaryk, který byl ženské emancipaci nakloněn. Meziválečné období charakterizovaly snahy zavést teoretické východisko zakotvené v ústavě do praxe. Za tímto účelem byla založena Ženská národní rada (ŽNR). Její zakladatelkou a nejvýraznější osobností se stala Františka Plamínková. V radě působila rovněž zapálená obhájkyně ženských práv a přítelkyně Fr. Plamínkové Milada Horáková. ŽNR usilovala o osvětu a rozšíření informovanosti o politických právech mezi ženami, pořádala přednášky. Osvětovou činností se snažila změnit veřejné mínění ohledně postavení žen ve společnosti. Hájila práva žen připomínkováním zákonů, poukazováním na nerovnoprávnost v konkrétních oblastech života a diskuzemi s významnými osobnostmi českého politického života. Spolupracovala rovněž se zahraničními spolky, byla členem Mezinárodní rady žen. ŽNR se podařilo dosáhnout značných změn v oblasti ženských práv. Zasadila se o reformu manželského práva (1919). Byl povolen fakultativní civilní sňatek, rozluka (dnešní rozvod) manželství a byl zrušen celibát veřejných zaměstnankyň. Za nacistické okupace došlo k zákazu činnosti rady a Františka Plamínková byla v roce 1942 popravena.

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty