E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Nuncius Marmaggi a modus vivendi

Spolu s protikatolickou vlnu po vzniku republiky představuje Marmaggiho aféra druhou největší krizi ve vztahu státu a církve v době první republiky. Aféra spočívala v odjezdu nuncia (diplomata Vatikánu) Mons. Francesca Marmaggiho z ČSR na protest proti vládní podpoře vzpomínkovým tryznám roku 1925 u příležitosti 510. výročí upálení Mistra Jana Husa. Vatikán v podpoře odsouzeného „kacíře” spatřoval manifestaci protikatolického smýšlení vlády a prezidenta republiky. Již roku 1924 se římskokatolická církev ostře vymezila vůči uzákonění památky upálení M. Jana Husa jako státního svátku a souběžnému zrušení (katolického) svátku sv. Jana Nepomuckého.
Na eskalaci aféry se významně podílel zvláště prezident T. G. Masaryk, jenž v den oslav dal vyvěsit na Hradě vlajku s rudým kalichem na černém poli (tu musel dát záhy svěsit, neboť nešlo o oficiální státní symbol republiky ani jiného státu), výrazně ovlivnil plamenný projev, který byl čten na Staroměstském náměstí, a doufal, že celá aféra povede k vystupování věřících z katolické církve. Z pohledu T.. G. Masaryka a jeho chápání českých dějin se lidé měli přiklonit k husitské konfesi, která lépe odpovídala české národní identitě.
Marmaggiho aféra však byla velmi rychle urovnána. K žádnému hromadnému vystupování z římskokatolické církve nedošlo a vztahy ČSR s Vatikánem se podařilo opětovně stabilizovat, zvláště díky úsilí ministra zahraničí Edvarda Beneše, který interpretoval Masarykovo vystupování v době této aféry jako nezodpovědné. Aféra paradoxně pozice římskokatolické církve spíše posílila, katoličtí voliči se obávali opakování protikatolické vlny z poválečných let a ve volbách do parlamentu roku 1925 výrazně uspěly právě katolické politické strany. Definitivní tečkou za aférou bylo uzavření dohody mezi Vatikánem a ČSR v lednu 1928 (tzv. modus vivendi – tj. doslova způsob soužití) udávající výčet kroků, které se obě strany zavazují učinit. Dohoda v první řadě vyřešila některé sporné záležitosti, o kterých se jednalo již od roku 1918, zvláště úpravu hranic biskupství podle hranic nového státu. Hranice jednotlivých biskupství totiž i po roce 1918 stále odpovídaly situaci rakouské monarchie, takže teritoria některých biskupství se rozprostírala jak na území ČSR, tak na území Maďarska či dalších států.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty