E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Německé obyvatelstvo ve Slezsku

V roce 1918 Němci ve Slezsku, tak jako v ostatních příhraničních oblastech s převážně německým obyvatelstvem, nesouhlasili se vznikem nového státu, ve kterém se z dominantního národa stali menšinou. Vyhlásili provincii Sudetenland, která zahrnovala oblast kolem Opavy, Bruntálu, Krnova, Oder a Bílovce a usilovali o připojení k tzv. Německému Rakousku.
Nesouhlas s připojením k ČSR se projevil i na Hlučínsku, kde se česky hovořící obyvatelstvo považovalo za Moravce, ale mělo silné pruské (německé) státní vědomí. Z toho také pochází pojmenování „Prajzák“, což je známé označení pro tuto oblast i obyvatele, kteří zde žijí dodnes.
V oblasti Těšínska, kde převažovala především polská menšina, žilo Němců málo, ale zato jejich politický i hospodářský vliv byl značný. Snažili se spolupracovat se Šlonzáky, kteří si stále uchovávali úctu k habsburskému domu, a tak inklinovali k německému prostředí. Po Mnichovu bylo Hlučínsko přičleněno k Německé říši a jeho obyvatelé museli narukovat do Wehrmachtu.
Němci, neochotní se smířit se svým novým postavením menšiny, si stěžovali na zhoršené podmínky v německém školství, a to především na rušení německých škol a zakládání nových českých škol. Například v Opavě bylo ve dvacátých letech devět německých obecných škol, české byly pouze tři. V roce 1938 existovalo v Opavě už jen německých šest škol, zatímco českých bylo sedm, ačkoliv obyvatelé Opavy byli ze dvou třetin Němci.
V Opavě a Moravské Ostravě existovala německá divadla a v Ostravě se nacházel Německý dům, který byl na konci války poškozen bombardováním; v roce 1945 ostravští radní rozhodli, že ho nechají zbourat.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty