E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Kinofikace a filmová představení

Šíření kinematografu a filmových představení bylo v Rakousko-Uhersku velmi rychlé. Nová atrakce se v českých zemích objevila pouhých sedm měsíců od své pařížské premiéry, a to v Lázeňském domě v Karlových Varech. Brzy se putovní filmová představení objevila v Brně a posléze dorazila Edisonova společnost do Prahy. Film zpočátku diváci vnímali jako technickou atrakci a divili se efektu pohybujících se fotografií. Později jim byly předváděny programy, v nichž byly kombinovány krátké dokumenty a reportáže s hranými groteskami či dramatickými výjevy v dálce několika minut. Teprve postupně začala vítězit hraná forma filmu a jeho delší metráž. K výraznému zlomu došlo kolem roku 1930 s příchodem zvukového filmu. Původně byly projekce organizovány v plátěných stanech, provizorních přístřešcích a hospodách, od roku 1907 se začínají budovat stálé biografy. Legendární průkopník českého filmu, iluzionista Viktor Ponrepo, vítal své diváky slavnou filmovou dotáčkou s pozdravem a nechal do prostoru svého kina rozstřikovat vonné silice, aby zabránil „vydýchání vzduchu“. Kočovná povaha kinematografu pohasínala a počet kin narůstal. Roku 1932 bylo ve Zlíně Baťovým podnikem vybudováno Velké kino, největší ve Střední Evropě, s více než dvěma a půl tisíci sedadel. Film se definitivně stal nejrozšířenějším masovým uměním a zábavou.

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty