E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Státní pohřeb Václava Havla

Smrt Václava Havla 18. prosince 2011 zavdala podnět k četným reflexím sametové revoluce a celého polistopadového vývoje. Jeho státní pohřeb se stal dosud nevýraznější veřejnou akcí od roku 1989. Průběh státního pohřbu nebyl v české republice dosud kodifikován, scházela také přímá zkušenost z podobných akcí (poslední státní pohřeb – jednalo se o prezidenta generála Ludvíka Svobodu – se uskutečnil v roce 1979). Bylo tedy nutné urychleně přikročit k vytvoření nového ceremoniálu, částečným vzorem byl přitom pohřeb Tomáše Garrigua Masaryka v roce 1937.
Již 18. prosince se začali někteří lidé spontánně scházet na veřejných prostranstvích, aby Havlovu památku uctili zapálením svící či položením květin. V šest hodin večer se pak na podnět pražského arcibiskupa Dominika Duky rozezněly kostelní zvony. Vláda následně vyhlásila třídenní státní smutek (od roku 1989 došlo k vyhlášení státního smutku, a to jednodenního, jen jedenkrát – k uctění obětí teroristických útoků v USA 11. září 2001). Rakev s tělesnými ostatky Václava Havla byla mezitím vystavena k veřejnému uctění v budově zvané Pražská křižovatka (bývalý kostel sv. Anny) a dne 21. prosince 2011 byla rakev převezena do Vladislavského sálu Pražského hradu. Při převozu byla rakev umístěna na lafetě houfnice (podvozku děla), použité ke stejnému účelu již při pohřbu Tomáše Garrigua Masaryka a tažené šesti kladrubskými vraníky.
Vlastní pohřební ceremoniál byl stanoven na pátek 23. prosince na 12 hodin. Odehrál se ve svatovítské katedrále, kde arcibiskup Dominik Duka celebroval zádušní mši. Na závěr pobožnosti zaznělo z Petřína 21 dělostřeleckých salv. Obřadu se zúčastnilo šestnáct hlav států, řada dalších zahraničních státníků (např. Bill a Hilary Clintonovi, Madeleine Albrightová) a osobností kultury (Suzanne Vega, Alain Delon ad.). V 16 hodin se pak uskutečnil soukromý obřad ve strašnickém krematoriu. Poté byly ostatky zpopelněny a 4. ledna 2012 uloženy do rodinné hrobky na Vinohradském hřbitově.
Bylo konstatováno, že pohřeb do jisté míry reflektoval rozpačitý a nevyhraněný postoj české společnosti k náboženství a k veřejným rituálům. I zahraniční pozorovatelé (např. stanice CNN) si povšimli, že náboženský charakter pohřbu byl v rozporu s deklarovaným ateismem české společnosti. Havlův kolega z Charty 77 Petr Uhl se oficiální části odmítl zúčastnit s tím, že Havel se ke křesťanství nehlásil a že si katolická církev Havla „přivlastnila“. Navzdory svému kontroverznímu charakteru zůstává Havlův pohřeb jednou z nejvýznamnějších veřejných událostí. Výrazný symbolický rozměr pohřbu umožnil mobilizovat velkou část veřejnosti,, obdobně jak se stalo během přímé volby prezidenta České republiky v roce 2013. Osobnost Václava Havla se tak stala podnětem k debatám a širšímu hodnocení vývoje české společnosti.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty