E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Dříve zakázané knižní tituly a trezorové filmy

Jedním z projevů nastupujících svobodných poměrů bylo otevření nakladatelských archivů a opětné, nebo dokonce první vydání literárních děl, která byla po dlouhá léta zakázána. Mimořádnému zájmu se v prvních měsících a letech po sametové revoluci těšila i filmová tvorba, která buďto nebyla po nástupu normalizace vůbec uvedena do kin, anebo z nich byla stažena. Mezi důvody postihu patřila jak názorová protichůdnost s oficiální politikou KSČ a státu, tak tvůrčí účast politicky nepohodlných osob či emigrantů. Na pultech knihkupectví se objevila díla Josefa Škvoreckého, katolických spisovatelů (Jaroslav Durych, Jakub Deml), Jaroslava Foglara, Bohumila Hrabala či Ivana Klímy, v kinech Kachyňovo Ucho, Menzelovi Skřivánci na niti a další snímky režisérů nové vlny československého filmu z 60. let. Bez potřebných povolení začalo vysílat první soukromé rádio, pojmenované po svém provizorním útočišti v podstavci někdejšího velkolepého pomníku na Letné Radio Stalin. Do kulturního života se intenzívně zapojila umělecká emigrace. Mezi nejviditelnější osobnosti navrátivší se z exilu patřili herec Jan Tříska, zpěvák Waldemar Matuška či písničkáři Karel Kryl a Jaroslav Hutka.

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty