E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Restituce po roce 1989

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 došlo na území Československa k řadě změn v majetkoprávních vztazích v rámci soukromého vlastnictví. Jedním z nich bylo vydání souboru zákonů v letech 1990–1992 týkajících se restituce zabaveného majetku po roce 1948, ale také z období nacistické okupace, případně období po roce 1945, a souvisejících s osobami, které byly obviněny po válce z kolaborace. Jednalo se také o možnost navrácení majetku církvím a náboženským organizacím. Po vydání restitučních zákonů požádala o navrácení majetku řada lidí, mezi nimi i potomci bývalé šlechty z dob habsburské monarchie. Především příslušníci bývalé šlechty, která se po roce 1918 považovala za českou, získali majetek zpět. Mnozí z nich ve svých původních sídlech žijí, zvelebují je a snaží se je zachovat pro další generace (Zdeněk Sternberg hrad Český Šternberk, Karel Schwarzenberg hrad Orlík nad Vltavou, Diana Sternbergová zámek v Častolovicích, Jan Kolowrat-Krakowský zámek Rychnov nad Kněžnou a další). Bohužel ne se vším restituovaným majetkem bylo zacházeno ohleduplně, někteří restituenti získali např. nábytek, který skladovali v nevhodných prostorách, a tak došlo k jeho zničení a nenahraditelným škodám.
Jsou zde ovšem bývalé šlechtické rody, které již několik let usilují o navrácení majetku na základě restitučních zákonů, ale s ohledem na počínání jejich předků za nacistické okupace Československa se jim to nedaří (rod Colloredo-Mannsfeld tak usiluje o zámek Opočno, rod Des Fours Walderode o zámek Hrubý Rohozec a další). V případě žádostí navrácení majetku z doby nacistické okupace musel žadatel doložit, že byl v době jeho konfiskace československým občanem. Po druhé světové válce totiž hrálo roli, zda se dotyčný hlásil při posledním sčítání lidu v ČSR v roce 1930 k německé národnosti a následně se stal za okupace říšským občanem. Tyto konfiskace se tak vztahovaly i na knížecí rod Liechtensteinů, sídlící ve Vaduzu, hlavním městě státu Knížectví Lichtenštejnsko (Fürstentum Liechtenstein), jenž vlastnil na území Moravy rozsáhlé pozemky, a to především v okolí Olomouce a Hodonína (Moravská Třebová, Velké Losiny, Lednice). Po roce 1992 se Liechtensteinové snažili získat tento majetek zpět v rámci restituci, ale neuspěli. Proto Knížectví Lichtenštejnsko dlouhou dobu neuznávalo Českou republiku jako stát; diplomatické styky mezi oběma státy byly obnoveny až v roce 2009.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty