E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Oběti srpnové okupace a nepokojů v roce 1969

Okupací Československa z 20. na 21. srpna 1968 vyvrcholila nespokojenost Sovětského svazu a některých jeho satelitů s pokusem o reformu socialistického systému, která v ČSSR probíhala pod názvem pražské jaro. Informace o okupaci čtyřmi armádami států Varšavské smlouvy (SSSR, Polska, Maďarska a Bulharska) se mezi československým obyvatelstvem rozšířila velmi rychle. Vojáci očekávali pod vlivem falešné propagandy ozbrojené kontrarevolucionáře, či dokonce západní jednotky. Lidé však dávali najevo svůj nesouhlas s vojenskou agresí nejprve nenásilnou formou, nicméně houstnoucí atmosféra vedla ke střetům se ztrátami na životech. První takový incident se odehrál v Liberci, další následoval v Praze, kde se střetl dav lidí s vojáky před budovou rozhlasu. Potyčky se nevyhnuly ani dalším městům (např. Brno, Bratislava, Košice), či venkovu, k masakru tří občanů došlo např. v Prostějově. Do konce roku 1968 tak zemřelo 108 osob, 500 osob bylo těžce zraněno, stovky utrpěly lehčí zranění. Mnohé případy nasvědčují tomu, že šlo o úmyslném jednání ze strany okupačních vojsk. Například 21. srpna 1968 začal na Staroměstském náměstí v odpoledních hodinách střílet sovětský voják do davu lidí, postřelil dva mladíky, z nichž jeden na místě zemřel. Žádný záznam o tomto incidentu se však nepodařilo nalézt. Kromě ztrát na životech utrpělo okupací i hospodářství. Zkolabovala doprava, došlo k poškození domů a silnic, vojáci za sebou zanechali obrovské škody na soukromém i státním majetku. Dopouštěli se kriminálních činů, včetně znásilňování žen a dívek.
Demonstrace v srpnu 1969 patřily k největším vystoupením veřejnosti proti komunistickému režimu před rokem 1989. Došlo k jejich brutálnímu potlačení Lidovými milicemi, pořádkovými oddíly SNB a armádními jednotkami, což si vyžádalo pět mrtvých a mnoho zraněných. Mnozí demonstranti neunikli zatčení a odsouzení. Následně vydaný tzv. pendrekový zákon měl sloužit k nastolení veřejného pořádku – umožňoval zadržet obviněného až na dobu 21 dní, byly rozpouštěny spolky a organizace, rušeny časopisy, propouštělo se ze zaměstnání. Nejsmutnější na celé události zůstává fakt, že se nejednalo o represe okupačních vojsk, nýbrž československé vlády vůči vlastním občanům. Srpen 1969 se tak stal neklamným potvrzením počátku normalizace.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty