E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Kontakty filmu a literatury

V 60. letech docházelo k intenzivnějšímu propojení literatury a filmu. Nejeden scénář vznikl podle literární předlohy, nicméně vždy šlo o výrazné režisérské adaptace, v nichž autorský vklad nezaostával za snímky realizovanými podle původních scénářů. Některé scénáře psali sami spisovatelé, např. Milan Kundera či Vladimír Körner, jenž dokonce převedl svůj scénář k filmu Františka Vláčila Údolí včel (1967) do literární podoby. Jiní se chopili i režie jako Oldřich Daněk, jenž podle části svého historického románu Král utíká z boje natočil snímek Královský omyl (1968). Nezanedbatelné místo zaujímá v naší kinematografii spolupráce režiséra Karla Kachyni a spisovatele a scenáristy Jana Procházky, a to zejména díky dramatu z konce druhé světové války Ať žije republika! (1965), válečnému filmu Kočár do Vídně (1966) a kolektivizačnímu filmu Noci nevěsty (1967). Všechny tyto filmy šly proti dosud zavedenému pohledu na dané události, což bylo pro československou literaturu a film v 60. letech příznačné. To se zřetelně projevilo v pojetí historických látek, kdy se autoři odklonili od zpracovávání velkých dějinných událostí a hrdinských činů a zaměřili se na jednotlivce a jejich drobné osudy, „velkými dějinami“ ovlivněné. Adaptace historických próz, jako např. prózy Karla Michala Čest a sláva režisérem Hynkem Bočanem, tak vystřídaly tendenční historické velkofilmy předešlé dekády. Jejich režisér Otakar Vávra ve svém filmovém přepisu románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, zobrazujícího čarodějnické procesy na Šumpersku, vytvořil paralelu k politickým procesům 50. let. Jakákoli reflexe tohoto období dosud nebyla dovolena a nakrátko ji umožnilo až postupné uvolňování politických poměrů v průběhu 60. let. Do centra zájmu spisovatelů i filmařů se nově dostaly také náměty z prostředí koncentračních táborů – vznikla tak řada filmových zpracování próz Arnošta Lustiga, a to nejen ve filmu (Démanty noci, Jan Němec, 1964), ale též v televizi (Motlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Antonín Moskalyk, 1965).

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty