E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Jan Palach a Jan Zajíc

Šokujícím protestním činem proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se stalo sebeupálení Jana Palacha, studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze. Po činu ho převezli na Kliniku popáleninové medicíny Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech, kde dne 19. ledna zemřel. Již v den jeho činu média přinesla zprávu, že se sebeupálil student Filozofické fakulty UK J. P. (neuvedli celé jeho jméno). V dalších dnech se zpráva objevila i v zahraničních médiích. Veřejnost byla tímto činem otřesena. Jan Palach zanechal dopis, ve kterém uváděl, že je první ze skupiny, která nesouhlasí se současnými poměry. Zdůrazňoval, že jeho čin měl za úkol probudit československou společnost z pasivity. Den po jeho smrti prošel Prahou pietní průvod a podobné průvody se konaly v jiných městech Československa. Rakev s Palachovými pozůstatky byla vystavena v Karolinu, kde se s ním přišly rozloučit desetitisíce lidí. 25. ledna 1969 se pak konal pohřeb, který zorganizoval Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy a Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Tehdy mohli novináři otisknout pouze oficiální zprávy, bylo vyhoštěno několik zahraničních novinářů, bezpečnostní složky měly pohotovost. Sovětští představitelé označili Jana Palacha za oběť provokatérů. Státní bezpečnost od té doby každoročně vyhlašovala na výročí Palachova upálení pohotovost. V roce 1973 byla Palachova rodina přinucena zrušit Palachův hrob na Olšanských hřbitovech, tělo Jana Palacha bylo exhumováno a zpopelněno a urna s jeho popelem byla uložena na hřbitově ve Všetatech. K obnovení hrobu Jana Palacha na pražských Olšanských hřbitovech došlo až po roce 1989.
O více jak měsíc později, 25. února 1969, se v Praze na chodbě jednoho domu upálil student střední průmyslové školy v Šumperku Jan Zajíc, který pocházel z Vítkova u Opavy. Je prokázáno, že se rovněž upálil z politických důvodů. Po sebeupálení Jana Palacha se účastnil protestní hladovky na Václavském náměstí a již v této době uvažoval o stejné formě protestu.
Čin Jana Palacha byl připomenut dvacet let po jeho sebeupálení protestním shromážděním 15. ledna 1989 a ve dnech následujících. Tzv. Palachův týden nebyl úřady povolen a řada jeho účastníků byla pozatýkána. Tyto demonstrace předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty