E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Sametová revoluce v Československu (listopad – prosinec 1989)

Dne 17. listopadu 1989 se v Praze uskutečnilo oficiálně povolené shromáždění pražských vysokoškoláků, které přerostlo v masovou protirežimní demonstraci tvrdě potlačenou tehdejší pořádkovou policií (Sborem národní bezpečnosti). Následujícího dne vstoupili do stávky studenti pražských vysokých škol a herci pražských divadel; v dalších dnech se ke stávce připojily i mimopražské vysoké školy a divadla.
19. listopadu 1989 vzniklo v Praze Občanské fórum (OF) sdružující disidentské skupiny a nejrůznější občanské iniciativy postupně usilující o pokojné převzetí moci, neformálním lídrem tohoto seskupení se stal dramatik a disident Václav Havel. Na Slovensku se obdobnou protirežimní silou stala Verejnosť proti násiliu (VPN).
Protestní demonstrace za účasti statisíců občanů se rozšířily do dalších českých a slovenských měst. Politická moc zprvu uvažovala o ozbrojeném zásahu proti demonstrujícím (aktivizací Lidových milicí a armády), posléze od silového zásahu upustila. Masové protestní demonstrace vyvrcholily mohutnou dvouhodinovou generální stávkou (27. listopadu 1989).
Po generální stávce se na straně oficiální moci se pokusil převzít iniciativu předseda federální vlády Ladislav Adamec, primárně usilující o prezidentskou funkci. Adamcem rekonstruovanou vládu na počátku prosince však ostře odmítla veřejnost; po abdikaci L. Adamce federální vládu „národního porozumění“ pak sestavil (po dohodě s OF a VPN) premiér a člen komunistické strany Marián Čalfa. Po jmenování nové vlády se šesti zástupci OF a VPN dne 10. prosince 1989 abdikoval prezident republiky Gustáv Husák; téhož dne OF a VPN podpořily kandidaturu Václava Havla do prezidentského úřadu.
V následujících dnech se politický boj rozhořel kolem volby prezidenta republiky. Volbu V. Havla do nejvyšší ústavní funkce komplikovaly složení parlamentu (Federální shromáždění) s převahou členů komunistické strany i kandidatury širokou veřejností oblíbených politiků Ladislava Adamce a především Alexandra Dubčeka. Bezvýchodnou situaci řešila kuloární dohoda mezi Václavem Havlem a premiérem Mariánem Čalfou, na jejímž základě byla v parlamentu prosazena kandidatura V. Havla na úřad prezidenta republiky a kandidatura A. Dubčeka na post předsedy parlamentu.
Tato dohoda byla úspěšně završena ve dnech 28. prosince 1989 (volbou A. Dubčeka předsedou parlamentu) a 29. prosince 1989, kdy Federální shromáždění jednomyslně zvolilo Václava Havla československým prezidentem.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty