E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Šedesátá léta v Evropě a USA

Z hlediska společenského a kulturního vývoje lze šedesátá léta označit za přelomové období v dějinách 20. století. Především v USA a Evropě probíhaly v 60. letech nejrůzněji motivované protesty a demonstrace, které měly zpravidla společného jmenovatele v revoltě mladé, svobodněji smýšlející generace vůči starému konzervativnímu řádu, jeho autoritám a někdejším tabu. V USA se ve druhé polovině 60. let formuje hnutí hippies. Pod heslem „mír, ne válku“ odmítá americkou vojenskou angažovanost ve Vietnamu a utváří svobodomyslné komunity. Mladí lidé se obracejí proti ideálům tzv. „amerického snu“ předchozího desetiletí (včetně např. podřízené role žen v domácnosti). Kritizují konzumerismus a nadvládu peněz. Volná láska a odpor ke konformismu k hnutí patřila stejně jako drogy a rokenrolová hudba. Nejslavnějším hudebním festivalem a symbolem éry hnutí hippies byl první ročník hudebního festivalu v vlízkosti severoamerického amerického městečka Woodstocku roku 1969, na němž vystoupila celá řada významných kapel a sólových interpretů (Janis Joplin, Jimi Hendrix, Jefferson Airplane a mnoho dalších). Objevují se nové módní směry, hudební proudy, natáčejí se nové filmy a publikují knihy se společensky kritickou tematikou. V tomto směru představují šedesátá léta skutečnou kulturní revoluci.
Šedesátá léta jsou léty emancipace nejen mladé generace, žen či kultury, ale také etnických menšin – naléhá se na dodržování lidských práv. V roce 1963 pronáší Martin Luther King v USA slavnou řeč Mám sen…, která stojí na počátku černošského emancipačního hnutí. V Severním Irsku v roce 1968 propuká série demonstrací katolické menšiny za její zrovnoprávnění s anglikánskými věřícími. V Jihoafrické republice bojuje Nelson Mandela proti apartheidu – rasové diskriminaci černošské populace. Do popředí se začínají dostávat rovněž témata ochrany životního prostředí, na jejichž základě se formuje širokého environmentalistické („zelené“) hnutí.
Protesty se nevyhýbají ani evropskému kontinentu. V květnu 1968 propukly v gaullistické Francii levicově orientované studentské protesty, které záhy přerostly v největší generální stávku dělníků ve francouzské historii. Ve Velké Británii stojí na počátku kulturně-společenské revoluce hudební kapely jako The Beatles či The Rolling Stones. I zde je jasně zřetelný vliv tzv. „květinových dětí“ (hippies), ale formují se také nové originální skupiny mladých lidí s nekonformním životním stylem (např. Mods). Ilustrací střetu rebelující mladé generace se starým řádem ve Velké Británii je např. film If… (Jestliže… – narážka na stejnojmennou báseň britského spisovatele Rudyarda Kiplinga) z roku 1968.
V komunistickém východním bloku přirozeně narážely protesty mladých lidí, často inspirované děním na Západě, ale především motivované neochotou žít v nesvobodě, na ještě tvrdší represe, než tomu bylo v USA či západní Evropě. Ústředím protikomunistického odporu mladé vzdělané generace v Polsku šedesátých let se stala především Varšavská univerzita. V roce 1964 předložili dva studenti této univerzity, Jacek Kuroń a Karol Cyryl Modzelewski,. přesvědčivou kritiku politické a ekonomické situace v Polsku, následovanou otevřeným dopisem Polské sjednocené dělnické straně. Oba studenti byli vyloučeni ze strany i ze studií a v tajnosti odsouzeni ke třem letům vězení. Na obranu těchto studentů se postavil mj. Leszek Kołakowski, známý profesor filozofie a historie, působící do své emigrace v roce 1968 na Varšavské Univerzitě.. Pozoruhodné je, že Kuroń, Modzelewski i Kołakowski kritizovali režim z levicových (marxistických) pozic.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty