E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Politické procesy ve střední a východní Evropě

Model politických procesů éry stalinizace a sovětizace střední a východní Evropy vycházel z předloh inscenovaných a nezřídka vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech. Jejich účelem bylo nejen zbavit se skutečných či vykonstruovaných „nepřátel režimu“, ale také vyvolat všeobecnou atmosféru strachu v široké veřejnosti. Řada procesů byla za tímto účelem přenášena rozhlasem, či dokonce zaznamenávána na filmový pás.
Poté, kdy vznikající komunistické režimy využily boje proti skutečným či domnělým zrádcům a kolaborantům z dob druhé světové války, obrátily svou pozornost k potenciální opozici. Ta podle komunistů pocházela z řad předválečných elit, demokratů, intelektuálů, církevních hodnostářů, příslušníků svobodných povolání a dalších. Opět po sovětském vzoru následovala vlna vnitrostranických čistek a vykonstruovaných soudních procesů, jejichž obětmi se často stali vysocí straničtí funkcionáři zodpovědní za první vlnu perzekuce proti „nepřátelům režimu“ z řad nekomunistů. Nezřídka tak byla strana nucena obrátit se na základě příkazu sovětského vedení proti svým někdejším vůdčím osobnostem (např. proces s Rudolfem Slánským v Československu).
Procesy měly obvykle jednotný scénář vycházející ze sovětských vzorů, jenž putoval přes hranice zemí východního bloku a v němž se měnila pouze data a jména. Obvinění ze špionáže pro Západ či sabotérství doplnila po sovětsko-jugoslávské roztržce v roce 1948 obvinění z „titoismu“ a konečně též antisemitská nařčení z podpory židovského (sionistického) spiknutí.
Na počátku procesů obviňujících oběti z titoismu a podpory Jugoslávie stojí proces s albánským ministrem vnitra Koci Xoxem, který byl roku 1949 v tajnosti odsouzen a popraven. Ve stejném roce následoval již veřejný proces s Trajčo Kostovem, jedním ze zakladatelů bulharské komunistické strany a místopředsedou bulharské vlády, který se opakovaně vyjadřoval v neprospěch ekonomického spojenectví se Sovětským svazem. Kostov a jeho spolupracovníci se po dlouhodobém mučení „doznali“ k vykonstruovaným činům kolaborace s fašisty, ke spolupráci s agenty Západu i s vůdcem Jugoslávie Josipem Brozem Titem. Kostov byl popraven oběšením. Prakticky totožný scénář procesu byl krátce poté využit v Maďarsku k odsouzení někdejšího ministra vnitra László Rajka, jenž byl sám zodpovědný za první vlnu procesů a poprav odpůrců režimu. Na rozdíl od Československa se sousednímu Polsku rozsáhlé „monstrprocesy“ vyhnuly – především proto, že se tehdejší generální tajemník Polské sjednocené dělnické strany Bolesław Bierut obával stejného osudu, jaký postihl László Rajka.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty