E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Důsledky měnové reformy pro každodenní život společnosti

V roce 1953 stále existoval přídělový systém zavedený za II. světové války. Zboží bylo možno koupit jak na lístky, tak i na volném trhu. Stát se potýkal s hospodářskými těžkostmi, které se vláda rozhodla řešit peněžní reformou. Hotovosti občanů byly měněny v poměru 1:5 do částky 300 Kčs na osobu. Největší množství peněz v hotovosti bylo přeměněno v poměru 1:50, za každých 100 starých korun dostal příjemce 2 koruny nové. Vklady se měnily podle své výše v poměrech 1:5 až 1:50. To vedlo k podstatnému snížení oběživa. Souběžně s měnovou reformou došlo v obchodech k přecenění – začaly platit nové maloobchodní ceny, přibližně dvojnásobné nežli ceny předreformní.
Měnová reforma se připravovala ve spolupráci se Sovětským svazem, kde se v předstihu tiskly nové bankovky. Informace o chystané události pronikly na veřejnost, což vedlo k panice a nákupní horečce. Prezident Antonín Zápotocký se snažil rozbouřenou atmosféru uklidnit prohlášením, že žádná reforma nebude a jedná se pouze o nepodložené fámy. Den poté, 30. května 1953, se však občané dozvěděli, že jejich obavy nebyly liché. Měli pouze dva víkendové dny, kdy mohli peníze směnit za něco cenného, než dojde k jejich znehodnocení. Kina, hospody i obchody čelily náporu lidí, kteří se snažili utratit své úspory za cokoli. V restauracích nakupovali alkohol ve velkém, což komunisti záhy zakázali. Příležitostí a času ke koupi nebyl dostatek, s čímž vláda počítala, potřebovala totiž pomocí měnové reformy získat od občanů co největší množství oběživa.
Nejvíce reforma postihla rodiny s více dětmi, občany, kteří si šetřili na bydlení či na stáří, a invalidy. Lépe ze situace vyvázl ten, kdo investoval do nemovitého majetku a cenností. Trvalo téměř 10 let, než se životní úroveň obyvatel dostala na úroveň před reformou. Měnovou reformu doprovázely i stávky a demonstrace (např. Ostrava, Bohumín, Orlová, Plzeň), které byly potlačeny. Následovala perzekuční opatření, např. pracovní diskriminace či nucené vystěhování rodin do pohraničí, nebo dokonce zatýkání a soudní procesy.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty