E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Projevy cenzury a schematismu

Filmová produkce upadala do schematismu jednak kvůli cenzuře, jednak kvůli požadavkům ždanovské doktríny a snaze držet se pravidel socialistického realismu. Tzv. „ždanovština“ podřizovala veškeré projevy umělecké tvorby panující politické ideologii v tematické i stylové rovině a zcela zapovídala veškeré vlivy západní kultury. Ve filmové tvorbě autoři uplatňovali prvorepublikové a protektorátní triviální praktiky doplněné o postupy mechanicky přejímané ze sovětské kinematografie. Rovněž po tematické stránce se jednotlivá díla vlastně příliš nelišila. Argumentem pro správnost nastoupené cesty se stalo ocenění historického filmu Siréna(1947) Karla Steklého na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. O opaku však svědčil postupný odliv diváků z kin. Z toho důvodu se téma hledání vnitřního nepřítele a budovatelská tematika dosud realizovaných filmových agitek čím dál více zasazovaly do komediálního žánru, jako byly např. filmové veselohry např. Cirkus bude (1954) režiséra Oldřicha Lipského, Dovolená s Andělem (1952) a Anděl na horách (1955) režiséra Bořivoje Zemana. V historických filmech postupoval schematismus ruku v ruce s falzifikací českých dějin, např. Revoluční rok 1848 (1948) režiséra Václava Kršky nebo husitská trilogie režírovaná Otakarem Vávrou (1954–1956). Pokud se místy objevil snímek, který z vytyčené cesty vybočoval, setkal se se zákrokem cenzorů, nebo omezenou distribucí a následným zákazem. Kvůli cenzurním zásahům po natáčecích pracích zůstalo jen torzo z filmu režiséra Alfréda Radoka Divotvorný klobouk (1952). Do druhé kategorie lze zařadit pozoruhodnou Radokovu Dalekou cestu“ (1949) i méně zdařilé filmy jako např. Dvaasedmdesátku (1947) režiséra Jiřího Slavíčka.

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty