E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Obětní beránek

Dramatické zvraty dvacátého století byly doprovázeny vlnami více či méně násilné perzekuce vybraných skupin obyvatelstva (holocaust, komunistické procesy) či jejich zatlačováním do pozice druhořadých obyvatel. Ačkoliv jednotlivé projevy mají své specifické historické, společenské a jiné příčiny, spojuje je několik nápadně podobných rysů: vytváření ostrých hranic a protikladů mezi „spořádanou“ většinou a osočovanou menšinou, prosazování ideologie a propagandy zdůrazňující „odlišnost“ a „škodlivost“ vybrané menšiny a zapojení většinové společnosti do procesu ničení těchto „škůdců“.
Tyto perzekuční mechanismy se staly předmětem mnoha výzkumů snažících se pochopit a vysvětlit jejich fungování. Zejména znepokojivá byla skutečnost, jak snadno docházelo k přímému či nepřímému zapojení velké části společnosti do pronásledování nežádoucích osob (viz např. hromadné dopisy požadující likvidaci „zrádců republiky“ během komunistických procesů).
Některé psychologické pokusy (tzv. Mildred experiment) poukázaly na to, jak snadno lidé podléhají autoritám a vzdávají se vlastní zodpovědnosti a hodnot ve prospěch „vyšší ušlechtilé ideje“. Jiné studie (René Girard) zase analyzovaly princip tzv. obětního beránka. Ten spočívá v tom, že v časech krize či dlouhotrvajícího napětí dochází k hledání domnělého viníka (zpravidla se jedná o slabší nebo odlišné jedince či skupiny), kterému je připisována vina za všechny stávající neúspěchy a problémy (porážka ve válce, ekonomické potíže). Za určité konstelace pak může dojít ke skutečné perzekuci a fyzické likvidaci „obětních beránků“. Jelikož tento proces také odvrací pozornost od skutečných příčin krize, je často využíván vládnoucími silami k posílení či udržení moci.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty