E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Osidlování pohraničí

Osidlování pohraničí představovalo největší vnitrozemský přesun obyvatelstva v dějinách českých zemí. Došlo při tom k mimořádně velkým demografickým, hospodářským a sociálním změnám. Osidlování pohraničí se uskutečňovalo na základě schváleného prezidentského dekretu. Vedoucí orgány předpokládaly, že by na území po odsunutých Němcích, přemístilo kolem dvou a půl milionu lidí. Místa, která měla průmyslový charakter, se osidlovala rychleji a úspěšněji, města se také osidlovala rychleji než venkov. Velké vylidnění postihlo Hrubý Jeseník a okres Bruntál. Osidlování pokračovalo i v šedesátých letech; od jeho počátku je řídil Osidlovací úřad. Tradiční německé selské statky zmizely. Do pohraničí přicházeli lidé, kteří před okupací utekli ze země, přicházeli sem Romové ze Slovenska, nuceně sem byli umisťováni Maďaři. V rámci reemigrace přicházeli do oblasti Volyňští Češi a další Češi, kteří žili před válkou trvale v zahraničí, a od roku 1948 Řekové, kteří uprchli do Československa během občanské války v Řecku. Pohraničí se tak stalo mnohem více národnostně smíšenou oblastí než před válkou. Vzhledem k těžkým podmínkám v oblasti docházelo bohužel k odchodům nově příchozího obyvatelstva, jež postrádalo znalost tradičních postupů v zemědělské výrobě. Především na venkově chyběla nově příchozím citová vazba k půdě, která u Němců trvala po staletí. Odlišné podmínky pro pěstování určitých plodin, špatná infrastruktura, služby, neznalost prostředí, vyhlášení zakázaného pásma v souvislosti se vznikem Železné opony na hranicích s Německem a Rakouskem – to byly příčiny, proč nově usazení obyvatelé pohraničí opouštěli. Všechny tyto okolnosti oblast pohraničí poškodily; stopy tohoto poškození jsou zde patrny dodnes.

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty