E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Odsun německého obyvatelstva a Maďaři

Nenávist vůči Němcům v české společnosti přiživoval i obraz Němce jako přistěhovalce a kolonisty – nešlo tedy pouze o zkušenosti s německým etnikem z období okupace a války. K nejtvrdším zásahům proti německému obyvatelstvu patří nucené vyhnání neboli divoký odsun, který započal na přelomu května a června 1945. Spojenci přistupovali v této době k otázkám odsunu německého obyvatelstva dosti zdrženlivě, proto transporty mířily do sovětské okupační oblasti v Německu. Tento odsun řídila československá armáda, ale podílely se na něm i vznikající národní výbory. Němci byli označeni bílou páskou s N nebo hákovým křížem na prsou či zádech, byli zbaveni volebního práva, vyloučeni z výkonu veřejných služeb, měli určeny hodiny pro nákupy v obchodech, nesměli používat veřejné dopravní prostředky, bylo zastaveno vyučování v německém jazyce. Na mnoha obchodech se objevovaly nápisy „Němcům vstup zakázán“. Informace o vysídlení jim byly oznamovány vyhláškami nebo rozhlasem. Vytipované osoby se musely dostavit do „shromaždišť“ – internačních táborů, jejich majetek byl zabaven. V Olomouci byl založen internační tábor pro Němce v Nových Hodolanech, Slavoníně a Lutíně-Olšanech, v Olomouci-Neředíně se nacházel pracovní tábor.
Příkladem divokého odsunu je vyhnání německého obyvatelstva z Brna do Rakouska, během něhož zemřelo na dva tisíce lidí. Lidé putovali pěšky několik desítek kilometrů, což pro mnohé z nich bylo fyzicky náročné. Trpěli hladem, žízní, nemocemi, následkem těchto strázní a také hrubým zacházením ze strany strážných během cesty umírali. Organizovaný odsun, který se začal připravovat po postupimské konferenci na podzim 1945, měl probíhat pod dohledem vítězných mocností. Během něj bylo do americké okupační zóny vysídleno 1,5 milionu československých Němců a do sovětské okupační zóny 800 tisíc.
Československo usilovalo i o odsun maďarského obyvatelstva ze Slovenska, ale se svým požadavkem neuspělo. Pro občany maďarské národnosti bylo zavedeno stejné společenské postavení jako pro Němce, Maďaři byli hlavně zbaveni státního občanství. Vzhledem k tomu, že nemohli být vysídleni, byli podrobeni reslovakizaci nebo nucenému přesídlení do českého pohraničí, aby nemohli žít v blízkosti maďarské hranice. Československo ovšem usilovalo o dohodu s Maďarskem, na jejímž základě by obě země provedly vzájemnou výměnu obyvatelstva slovenské a maďarské národnosti. Tuto dohodu oba státy podepsaly v únoru 1946.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty