E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Německá rezistence

Již během druhé světové války se nejen mezi českými politiky, ale i ve veřejností rodila myšlenka kolektivní viny Němců. Zapomíná se však, že již po volbách v roce 1935, ve kterých zvítězila Henleinova Sudetoněmecká strana (SdP), německé aktivistické strany, které se dosud podílely na vládě v Československu, otevřeně vystupovaly proti nacistickému režimu v Německu a proti SdP. Jednalo se především o členy strany německé sociální demokracie a komunisty. Němečtí antifašisté poskytovali na československém území azyl uprchlíkům z Německa. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ukončily svou činnost německé strany dosud považované za aktivistické (s výjimkou německé sociální demokracie) a sloučily se s SdP. Jednotlivci, kteří s tímto spojením nesouhlasili, se zpravidla přidávali k německé sociální demokracii, aby tak projevili svůj odpor proti nacismu.
V boji proti SdP měly význam oddíly branných sborů Rote Wehr (později Republikanische Wehr), které již v roce 1934 zformovala německá sociální demokracie (rozbíjeli schůze SdP a zabraňovali šíření ideologických letáků). Bezprostředně po mnichovských událostech bylo zatčeno sedm tisíc německých sociálních demokratů. Zatýkáni byli i němečtí členové komunistické strany. Ti, kdo byli později propuštěni, žili pod trvalým policejním dohledem a sledováním ze strany svých sousedů. Ve většině případů se tak omezili na morální nebo materiální podporu rodin zatčených, jinde distribuovali protinacistické letáky do Sudetské župy. Ovšem organizované skupiny odporu existovaly i na území Sudetské župy. Skupina protinacistického odporu ze strany německých členů KSČ působila v průmyslových oblastech Novojičínska.
Kromě těchto dvou politických skupin se antifašisté objevovali i mezi duchovními a především obyvatelstvem římskokatolického vyznání. Výrazný počet odpůrců nacismu z řad sudetských Němců se nacházel v exilu, a to především ve Velké Británii pod vedením Wenzela Jaksche (člena německé sociální demokracie). Prosazovali obnovení Československa, původně akceptovali i plány na poválečný odsun Němců z území budoucího československého státu, protože ho chápali jako protinacistické opatření. Němečtí odpůrci nacismu z ČSR bojovali i v armádách protihitlerovské koalice a u československých zahraničních jednotek.
Po válce vznikaly výbory Antify, které měly obhajovat zájmy německých odpůrců fašismu, v jejichž existenci odmítala česká společnost uvěřit. Němečtí antifašisté museli nezřídka velmi složitě dokazovat svou protinacistickou činnost, aby jim bylo zachováno československé občanství a aby nebyli zařazeni do odsunu. Ovšem i přesto byla odsunem, a to jak divokým, tak organizovaným, postižena řada antifašistů. Ti, kteří zůstali v Československu, byli i nadále prověřováni a neměli nárok na některá občanská a vlastnická práva, došlo k jejich přesídlení z pohraničí do vnitrozemí apod.
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty