E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Svatý Václav

Symbolem první republiky byla v duchu národního obrození a Masarykovy filozofie dějin postava Jana Husa. V souvislosti se změnami v období druhé republiky se do popředí dostává osobnost sv. Václava. Není pravda, že by sv. Václav byl v první republice zcela marginalizován – dokazují to i mohutné svatováclavské oslavy roku 1929. Přesto prvorepublikové kulturní ovzduší (liberální, levicové a republikánské) spíše preferovalo M. Jana Husa, sv. Václav byl mnohem více spjat s bývalou habsburskou monarchií, tradicí, církví a politickou pravicí.
Druhorepublikový kulturně-politický obrat přinesl novou dynamiku i do státotvorné symboliky. Jan Hus byl spolu s hodnotami první republiky opuštěn ve prospěch sv. Václava. Svatováclavský kult měl význam vnitropolitický i zahraničněpolitický. Ve vnitřní politice odpovídal monarcha, rytíř a katolík mnohem více hodnotám druhé republiky (jednota, vláda pevné ruky, autorita), než reformační kazatel a kacíř. Prezident Emil Hácha, římský katolík, jako součást svého uvedení do úřadu políbil lebku sv. Václava a obdržel požehnání od pražského arcibiskupa Karla kardinála Kašpara.
V zahraniční politice se stala druhá republika z hospodářských a vojenských důvodů životně závislou na Německé říši. Svatováclavský kult pak tuto situaci interpretoval ve světle návratu k tradici spolupráce s naším sousedem v duchu Svaté říše římské národa německého. Svatý Václav byl tak realistou, který si byl vědom síly německé říše. Vazba na Francii, Velkou Británii a údajná protiněmecká politika první republiky byly odsouzeny jako škodlivé pro české národní zájmy.
Zcela novou dimenzi dostává svatováclavský kult v době nacistické okupace. Německé úřady se snažily zneužít osobnost sv. Václava k podpoře kolaborace, sv. Václav již nebyl vzorem pro rozumný poměr k říši (druhá republika), ale cestou k naprostému podřízení se Německu. Roku 1944 je zavedeno protektorátní vyznamenání, tzv. Svatováclavská orlice. Okupační správa je však často využívala k diskreditaci představitelů českého národa (obdrželi je např. historik Josef Šusta či herec Vlasta Burian). I přes německou snahu deformovat kult sv. Václava zůstal v době války sv. Václav národním patronem, k němuž se hlásila i exilová vláda (ostatně svatováclavský chorál při bohoslužbách byl německými úřady zakázán).
 

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty