E-kniha: Československé a české dějiny 20. století Stáhnout →
Doporučujeme: Interaktivní mapa České Republiky Navštívit →

Cenzura a propaganda

Cenzura českých médií a zakazování určitých témat začalo a postupně se stupňovalo už od vpádu německých vojsk v březnu 1939. Vedoucí redakcí byli zváni na povinná setkání s protektorátní administrativou, kde jim byla vysvětlována cenzurní opatření a zadávány úkoly měnící zpravodajství v propagandu nacistické moci. Se začátkem války bylo zakázáno především jakékoliv jiné informování o vojenských akcích Wehrmachtu, než jak zněla jejich oficiální interpretace. Stejně tak byly zapovězeny zprávy o politických sporech, které by mohly vyvolat dojem nestability. V podtextu nebo alespoň mezi řádky zaznívala antisemitská propaganda a obviňování Židů, záhy doplněné o tažení proti bolševismu. V roce 1940 bylo zakázáno v oblasti literatury na 1 400 autorů, postiženy byly výtvarné umění, film, hudba i divadlo. Kromě tištěného tisku byly k propagandě využívány i rozhlas a film. Český rozhlas například odvysílal sérii politických skečů, v nichž méně známí i prominentní herci parodovali představitele londýnského exilu a Židy, karikovali politiku Spojených států amerických a jejich spojenců. Populární „král komiků“ Vlasta Burian tak byl v roce 1941 donucen k účinkování ve skeči Hvězdy nad Baltimore, v němž parodoval ministra zahraničí československé exilové vlády Jana Masaryka. Burian byl za svůj jediný ústupek okupační zvůli na rozdíl od svých hereckých kolegů (s výjimkou Čeňka Šlégla) po válce soudně stíhán a trestán, a teprve v roce 1994 byl oficiálně rehabilitován. Zásadní propagandistickou roli pak plnily filmové týdeníky, promítané během protektorátu před celovečerními filmy. Nejagresívnějším antisemitským dílem distribuovaným v českých kinech byl německý film Žid Süss, jenž měl dokazovat, že Židé jsou pohromou pro Evropu odedávna.

Odkaz na tento učební text

Pro pohodlné zobrazení tohoto učebního textu v mobilním zařízení, naskenujte tento QR kód.

Nejnovější učební texty